Ráno se žaluziemi do ložnice
prodíralo slunce, s úsměvem jsem vstala a … při pohledu na teploměr mi
úsměv zase zamrzl. To je na zimní kabát a ne na bojkot podzimu krátkýma
kalhotama. Smutný pohled do zahrady, která jako by chtěla vrátit čas: stále
napuštěný bazén, poházené hračky na písku, slunečník, lehátko i vybledlý ubrus
na stole.
Je čas na další podzimní
zlepšovák nálady – výzdobu domu. Ač tím definitivně ukončujeme období léta,
vytahujeme loňské výtvory a vyrábíme letošní podzimní ozdoby – věnce na dveře,
obrázky do oken, aranžmá na balkon, obrázky z barevných listů, hromady
ořechů, kaštanů a kukuřičných klasů. A hlavně vyřezávané dýně.
Tolik radosti, co udělá obyčejná
dýně a trocha práce s nožem. Starší se na to těší celý rok, že bude
vydlabávat vnitřek (což ho stejně za chvilku přestane bavit), kreslit srandovní
obličej a pak netrpělivě poskakovat okolo, než „bubákovi“ vyřežu šišaté oči,
baňatý nos a rozesmátou pusu s jedním zubem. A pak se nemůže dočkat a
vyhlíží tmu, abychom mohli zapálit svíčku a rozsvítit jí dýňáka! Vydrží pak
neuvěřitelně dlouhou dobu hledět z okna a neustále nadšeně komentovat.
Loni byl teplý podzim, díky němuž
nám žádný strašák dlouho nevydržel a tak jsme jich zvládli udělat spoustu. I na
letošní rok máme spoustu inspirace a doufám, že se nám za oknem vystřídá pěkná
řádka oranžových dýňových chlapíků. Prcek z nich má totiž hroznou radost.
A z toho mám radost já.
A protože ze všech těch dýní, co jsem udělala Staršímu, nemůžu vybrat tu nejhezčí, tak tady je ta, co jsem udělala pro sebe :)
Žádné komentáře:
Okomentovat